Chci zpátky náš normální svět! 

Měl by být samozřejmostí, ale není. Vše, co bylo včera normálním, bývá dnes odsuzováno. Vše, co bylo včera nenormálním, je dnes vydáváno za ideál.

Svět se nám mění před očima. A ne zrovna k lepšímu. Přestává být normálním, jak jsme ho znali. Ne sám od sebe - je násilně měněn lidmi, kteří prý nejlépe vědí, jak máme žít, aby nám bylo lépe. Máme se rozejít s minulostí a svůj svět přestavět. 

 Takhle mluvili fanatici všech revolučních hnutí v minulosti. A pokud se nechceme mít lépe podle těch jejich představ, chtějí nás k tomu donutit.

To oni údajně vědí nejlíp, jak mají vypadat naše rodiny, naše soužití, jak máme pracovat, jak máme bydlet, jak máme cestovat, co máme jíst, co a za kolik nakupovat, jak máme správně korektně mluvit, jak vychovávat své děti.

Chci, aby se svět nestal pokusnou laboratoří pro jejich experimenty. 

Chci chránit náš normální sousedský svět. 

Chci dál svobodně říkat, že rodina jsou táta, máma a jejich děti. 

Chci si kleknout tehdy, kdy já budu chtít, ne povinně před lidmi s jinou barvou kůže. 

Chci si kupovat to, co mám ráda, co se mi líbí a co je pro mne výhodné, nepotřebuji ničí dohled. 

Chci, aby ceny byly určeny reálnou vzácností, nabídkou a poptávkou, ne aby byly manipulovány pod záminkou chimérických cílů. 

Chci chránit ženskost a mužnost, chci chránit planetu Venuši a planetu Mars jako symboly ženství a mužství. 

Chci, aby děti měly právo na tatínka a maminku, a ne aby sloužily k uspokojení těch, kdo přidělení živých hraček berou za odznak své nediskriminace. 

Chci péči o prostředí pro náš život, pro život člověka, péči o čistotu přírody a také o kulturní krajinu člověku užitečnou, ne ideologický diktát ve jménu podnebí na nejmenované „planetě“ za sto let. Nechci jezdit dotovanými nefunkčními vozítky, chci jezdit normálním autem, když potřebuju, či vlakem, když je to výhodné pro mne. 

Chci svobodu slova i pro „nevhodné“ výroky. Autoři těch vhodných přece ochranu nepotřebují, těm nikdy nic nehrozilo. 

Chci, abychom přestali podléhat módním tlakům, že se sami máme změnit a zahodit svou normálnost, že se za ni máme začít stydět. 

Chci, abychom zůstali normálními a abychom mohli být bez obav na svou normálnost hrdi. Když zůstaneme normálními my, pak bude normální i náš svět. 

Chci jako senátorka zastupovat nejen všechny voliče svého obvodu č. 7, chci zastupovat všechny normální lidi. A chci, aby mě bylo pořádně slyšet.

JUDr. Daniela Kovářová


 
 
 
 


Chraňme normální světJUDr. Daniela Kovářová